Pro účely chemického kotvení se v rámci ETA certifikací můžete setkat s pojmy trhlinový a netrhlinový beton. Laickým pohledem by někdo řekl, že trhlinový beton bude starý popraskaný beton, ale je tomu opravdu tak? V tomto článku si vysvětlíme rozdíly a popíšeme si, kde se s jednotlivými typy betonu můžeme setkat.
Beton je jedním z nejpoužívanějších stavebních materiálů na světě. Jeho největší výhodou je vysoká pevnost v tlaku. Pokud se ale podíváme na pevnost v tahu, tam už to tak veselé není, a proto se v betonu používá výztuž (roxory, kari sítě..).
Vlivem zátěže v tahu pak v betonu mohou vznikat trhliny, které se ale umístěním výztuže minimalizují. Rozmístění výztuže není náhodné, protože se navrhuje tak, aby byly trhliny po celé délce betonového prvku co nejmenší a nejrovnoměrněji rozložené.
Pro potřeby norem a certifikací se uvádí, že pokud není jisté, že beton zůstane bez trhlin, předpokládá se, že půjde o trhlinový beton (cracked concrete) a musí se využít chemická kotva schválená pro použití v tomto typu betonu (ETA Option 1). Stejně se postupuje v seismicky aktivních oblastech.
Rozdíl mezi trhlinovým a netrhlinovým betonem
- vzniká v místech, kde dochází k namáhání betonu v tahu (tahové zóny)
- nejčastěji třeba spodní část stropních panelů a nosníků
- naopak pak horní plocha betonů nad podpěrami
- místa u otvorů, u zdrojů vibrací a krajní oblasti panelů
- je v místech, kde dochází k namáhání betonu v tlaku (tlakové zóny)
- horní část stropních panelů a nosníků
- spodní část panelů nad podpěrami
- základové bloky, sloupy, silně vyztužené
⮞ Stačí použít chemickou kotvu s certifikací ETA Option 7 (ETAG 001 Option 7)
